Garantované doručení do Vánoc u objednávek vytvořených do 18. 12. Zakoupené zboží je možné vyměnit v prodloužené lhůtě až do 15. 1. 2025.

Muži, kteří stvořili největší českou automobilku

10. 3. 2022 |

Kdybyste stáli jako sudičky u kolébky Václava Klementa, jen těžko byste si asi tipnuli, že se jednou stane spoluzakladatelem a šéfem největší české automobilky. Pocházel ze skromných poměrů a dlouho to vypadalo, že bude spíš vesnickým kovářem než továrníkem. 

Život ovšem dokáže občas udělat pořádnou vývrtku, takže i Václavu Klementovi přihrál jednu zajímavou šanci – a on po ní chňapnul. Vyučil se knihkupcem, a protože byl podnikavý, dostal ještě jako mladík nabídku na odkoupení mladoboleslavského knihkupectví, ve kterém začínal. Kývl na ni, jenže prodávat pouze knihy mu nestačilo. Jeho skutečnou vášní byla cyklistika – začal proto bokem nabízet i rakouské, německé a anglické bicykly. 

Z koníčku se rozhodl udělat zaměstnání, když se mu v roce 1894 rozbilo nové kolo Germania. U německého výrobce tehdy neuspěl s česky napsanou reklamací. V tu chvíli zatoužil po vlastním podniku s lepším přístupem k zákazníkům. Chyběl mu ale technicky nadaný parťák – jen do chvíle, než ho cyklistika svedla dohromady se strojním zámečníkem Václavem Laurinem. I ten chtěl mít svůj podnik, jen neuměl obchodovat.

Jeden byl tichý introvert a zároveň kreativní a intuitivní technik, který uměl najít originální, funkční řešení. A druhý zase temperamentní, výbušný obchodník, vizionář s citem pro nejnovější trendy. Dokázali byste si představit lepší dvojku? Ti dva pro sebe byli zkrátka jako stvoření. 
Z malé dílny do vlastní fabriky
Pochopili to a plácli si. Společnou firmu založili 17. prosince 1895. Chtěli opravovat kola a později vyrábět vlastní. Otevřeli si malou dílnu v Mladé Boleslavi, kde spolu s nimi zprvu pracovali – ještě na strojích poháněných šlapáním – další tři zaměstnanci. O rok později už jich bylo na place celkem jednadvacet. To už firma vyráběla vlastní bicykly s vlasteneckým názvem Slavia. A když si navíc pořídili i parní stroj pro pohon dílenského vybavení, práce jim šla rychle od ruky.

Než se 19. století definitivně odporoučelo, vybudovali na vlastním pozemku pořádnou fabriku, která vytrvale rostla. Oba to byli dříči, dnes bychom je nejspíš označili za workoholiky. Vždyť třeba Václav Klement chodil do práce v pět ráno a odcházel až kolem jedenácté večer. Naštěstí manželku Antonii, která se během prvních tří let starala o veškerou administrativu, potkával alespoň ve firmě. 

Ještě na sklonku starého století se Václavové rozhodli vyrábět motocykly. I když jejich bicykly byly úspěšné, nesnažili se na ně jen tak napasovat motor. Kdepak – šikula Václav Laurin místo toho vyrobil speciální rám a do jeho spodní části umístil motor. To zlepšilo ovládání stroje a zajistilo jeho větší stabilitu. Motorky Slavia se na trhu rychle uchytily – a kdyby jen to, závodníci na nich řádili a výhry shrnovali hráběmi. 
Kola, motorky a konečně taky auto
Václav Klement to na mašinách uměl, sám patřil k úspěšným závodníkům, takže i nové motocykly prezentoval osobně. Po pár letech bylo jasno – motorky mají nad koly navrch, proto se bicykly na začátku roku 1905 přestaly vyrábět. A jelikož vizionář Václav Klement viděl za několik rohů, už v té době firma několik let intenzivně pracovala na vývoji vlastního automobilu.

Představila ho v říjnu 1905 – Voiturette byl elegantní, spolehlivý, snadno ovladatelný, dvoumístný „kočár“. Lehký stroj s litrovým dvouválcem měl sedm koní a uměl pelášit i čtyřicítkou. Hned se stal prodejním šlágrem. Obzvlášť když byl cenově výhodnější než drahá konkurence. I tento „vozík“ mimochodem slavil sportovní úspěchy. Lásku k rychlosti a závodům měly mladoboleslavské stroje odjakživa zapsanou v DNA. 

Během pár let se firma Laurin&Klement stala největší automobilkou rakousko-uherské monarchie. Bodovala na desítkách zahraničních trhů na všech tehdy obydlených kontinentech – v roce 1907 tvořil export téměř 70 % obratu. Po první světové válce a rozpadu monarchie však firma ztratila tradiční exportní trhy – tehdy pomohlo spojení s plzeňskou Škodou. Značce navíc přineslo znak v podobě okřídleného šípu, symbolizujícího rychlost a pokrok.
Kolem světa za necelých 100 dní
V dalších letech „Škodovka“ zaváděla nové trendy, třeba pásovou výrobu, kterou Václav Klement okoukal při cestách do zámoří. A přišly taky ikonické modely jako Popular, Rapid nebo Superb. 

Dneska už člověk snadno zapomene na automobilová dobrodružství, která třeba ve třicátých letech minulého století někteří řidiči škodovek podnikali. To jim ale neubírá na půvabu. Tak třeba odvážný cestovatel Břetislav Jan Procházka objel v původním Rapidu s 31 koníky pod kapotou celý svět za pouhých 97 dní. To, že taky vyjel s dvacetikoňovým roadsterem Popular po turistické stezce až na vrchol Sněžky, je pak už jen taková drobnost, že? 

Manželé Škulinovi zase v té době během dvou let projeli Afriku dvakrát napříč a po 52 tisících kilometrech hlásili, že je jejich Rapid v prvotřídní formě. Jen pro připomenutí – tehdejší Rapid samozřejmě neměl ani klimatizaci, ani pohon všech kol a už vůbec ne GPS. Dobrodružný pár to mimochodem zvládl i přesto, že Stanislav Škulina absolvoval autoškolu před odjezdem na africkou expedici.
Známé i neznámé příběhy
Co říkáte, nejsou to úžasné příběhy? Je to přitom jen zlomek toho, co můžete objevit ve Škoda Muzeu. To se nachází v původních výrobních halách na Třídě Václava Klementa, kde se auta vyráběla až do roku 1928. Muzeum není příliš rozsáhlé a celé ho projdete za necelé dvě hodiny. Pokud vám to nevyjde naživo, můžete si muzeum prohlédnout taky on-line.

Kromě známé historie v podobě populárního kabrioletu Felicia nebo ikonického kupé Š 110 R (a z něho odvozeného závodního modelu Š 130 RS, přezdívaného taky „Porsche Východu“) tu můžete objevit i vozy, které se na silnice nedostaly. Třeba motorovou tříkolku LW z úplného počátku 20. století, kombi Hajaja z roku 1963, což byla variace na legendární embéčko Š 1000 MB, nebo prototyp Sagitta, který připravil půdu pro nejdostupnější verzi sériového modelu Popular. 

A když si budete chtít během prohlídky odfrknout, můžete zaskočit do příjemné kavárny a restaurace Václav přímo v prostorách muzea. 

Škoda Muzeum
třída Václava Klementa 294
Mladá Boleslav

Otevřeno: od pondělí do neděle 9–17 hodin

Plné vstupné: 80 Kč

Vstupné pro děti od 7 do 15 let, studenty do 26 let a seniory nad 65 let: 40 Kč

Děti do 6 let: zdarma

Rodinné vstupné: 200 Kč
0 komentářů
Update cookies preferences