Laurin & Klement – dva Václavové, jedna tradice
„Škoda není jenom auto," tak zní slogan jedné z reklam na nejnovější vůz legendární české automobilové značky. A při jisté míře objektivity si musíme přiznat, že v tomto sloganu opravdu kus pravdy je!
Nejen pro milovníky historie je totiž Škoda spolu s předchůdcem značkou Laurin & Klement ztělesněním snahy našich předků dokázat, že zlaté české ručičky nejsou prázdnou frází a že když se navíc zručnost spojí s důvtipem, inteligencí a zápalem pro věc, může vzniknout něco, co přesáhne hranici české kotliny i lidských životů samotných. Nic takového by přitom nevzniklo nebýt jedné zamítnuté reklamace.
"Chcete-li naši odpověď, žádáme Vaše sdělení ve srozumitelném jazyce." Poté co si majitel knihkupectví Václav Klement v roce 1894 přečetl odpověď německé firmy na reklamaci svého kola, spustil se řetězec událostí, které nikdo nečekal!
Václava Klementa totiž neúspěšná reklamace vyprovokovala natolik, že si již rok poté spolu s nadaným mechanikem a vášnivým cyklistou Václavem Laurinem otevřeli vlastní obchod s jízdními koly. K ruce jim zpočátku bylo pár zaměstnanců a zisk si dělili v poměru 3:2 ve prospěch obchodně zdatnějšího Klementa. Pod heslem "Jen to nejlepší, co můžeme udělat, je pro naše zákazníky dobré," slavila kola úspěch, a proto se duo rozhodlo pustit do divočejších a neprobádaných vod Motocyklet.
S nápadem vyrábět kola s motorem přišel Václav Klement, poté co Motocyklety, jak jim Francouzi říkali, viděl v Paříži. Technologická výzva zlákala i Laurina, a tak v roce 1899 firma představila svůj Slavia typ A, o němž dobový tisk psal: "Výsledek předvedení tohoto vehiklu budoucnosti byl vpravdě skvělý." Motocykl dokonce získal zlatou medaili na technologické výstavě ve Frankfurtu nad Mohanem.
Konzervativní česká klientela byla ke kolům s motorovým pohonem z počátku nedůvěřivá. Časem si nicméně v koňské síle na dvou kolech našla zalíbení a vytáhla firmu Laurin & Klement na motocyklovou špici v monarchii. Rychleji, než jejich stroje však uháněla kupředu doba. Kdo chtěl na začátku 20. století v branži uspět, musel k motoru přidat karoserii a další dvě kola.
Na to už ale Václavu Laurinovi znalosti nestačily. Stal se proto technickým ředitelem a vývoj dvoustopých strojů nechal zaměstnancům, kterých měla firma v roce 1906, kdy vyrobila první automobil tzv. „vozík" více než 600. Ačkoliv šel první 500 kilo vážící, čtyřicítkou jezdící automobil bez oken s třemi rychlostmi a zpátečkou na odbyt a dočkal se i vylepšených verzí, firma se brzy ocitla na hraně existence!
První světová válka znamenala pokles poptávky a odchod zaměstnanců na frontu, a to navzdory snaze vedení, zaměstnance před odvodem chránit. Další ránu skomírající firmě pak uštědřil požár podniku v roce 1924. Laurin s Klementem se proto z ekonomických důvodů rozhodli spojit síly s plzeňským podnikem Škoda.
Začala tak éra nové značky, která však nadále zůstala věrná původní myšlence oněch dvou Václavů: "Jen to nejlepší, co můžeme udělat, je pro naše zákazníky dobré!“
Václav Laurin zemřel v roce 1930, Václav Klement o osm let později.
Autor textu: Jiří Sochorek