Oskar Schindler - muž, který chtěl udělat víc

OSKAR SCHINDLER, 28. 4. 1908 - 9. 10. 1974

V jedné z ikonických scén filmu Schindlerův seznam se herec Liam Neeson v roli
podnikatele Oskara Schindlera loučí se „svými židy“ a pronáší památnou větu:
„Neudělal jsem dost“. „Udělal“, zazní následně z úst zaměstnance jeho továrny. Kdo
z aktérů dialogu měl nakonec pravdu? Neudělal nebo udělal Oskar Schindler ve svém
životě dost na to, aby si zasloužil film a titul Spravedlivý mezi národy?

Na začátku nic nenasvědčovalo tomu, že Oskar Schindler prožije neobyčejně
dramatický život. Po otci pojišťovacím agentovi zdědil obchodní nadání a brzy se
uchytil jako obchodní zástupce. Do toho se v roce 1928 stihl oženit, čímž si upevnil
charakter spořádaného člověka.

Pak ale přišla Velká hospodářská krize a Oskar Schindler se ocitl bez práce. Novou
obživu hledal jako český Němec obtížně, a tak se rozhodl přijmout nabídku od
německé vojenské rozvědky abwehr. V roce 1938 byl však prozrazen a zatčen. Před
dlouhým vězením ho nicméně zachránila Mnichovská dohoda.

S touto minulostí bylo téměř formalitou vstoupit do nacistické strany NSDAP, což
Oskar Schindler učinil v roce 1939. Zdálo se, že spořádaný život byl nenávratně
ztracen. Pak ale dostal druhou šanci.

Stal se majitelem zabavené továrny na smaltované nádobí v Krakově, kde pracovali
také židé z místního ghetta. Jako příkladný majitel začal nad svými zaměstnanci
držet ochranou ruku i za cenu vzepření se nacistické ideologii. Dobrý vztah si
udržoval i s „investory“ tedy židy, kteří jeho továrnu sponzorovali. Za jakékoliv
poškození zaměstnanců žádal Oskar Schindler finanční kompenzaci, čímž odrazoval
nacistickou správu od zásahů vůči personálu. K ochraně svých zájmů se také
nezdráhal sáhnout k úplatkům. Navíc jeho továrna vyráběla pro armádu, čímž se
během války vyhnula zavření, a to až do podzimu roku 1944.

Situace na východní frontě byla tehdy pro nacisty nepříznivá a nezbývalo nic jiného
než ustupovat sovětské armádě. Když se fronta blížila ke Krakovu, dostal Oskar
Schindler příkaz přesunout se do nové továrny ve vsi Brněnec nedaleko Svitav. Pro
podnik bylo nutné sehnat zkušené dělníky. A právě to byl moment, kterým se Oscar
Schindler zapsal do dějin.

Vytvořil jmenný seznam zaměstnanců krakovské továrny, kteří pro něj měli pracovat i
v novém podniku. Seznam si dokázal u nacistických pohlavárů obhájit a více než
tisícovku dělníků (převážně židů) na seznamu, tím zachránil od pravděpodobné smrti
v koncentračním táboře. Zachránění dělníci poté v nové továrně vyráběli munici do
protiletadlových děl. Ačkoliv museli pracovat až 11 hodin denně v náročných
podmínkách, dočkala se většina z nich stejně jako Oskar Schindler konce války.
Oskar Schindler pobýval po válce v Německu a Argentině, než se díky pomoci
několika zachráněných židů dostal do Izraele, kde pracoval jako vrátný v muzeu. Na
rozdíl od svých bývalých zaměstnanců zde však zemi zaslíbenou nenalez a vrátil se
do Německa, kde v roce 1974 zemřel.

Odešla tak jedna z osobností historie, která ať už udělala nebo neudělala v životě
dost, bude navždy vzbuzovat upřímný zájem nejen mezi filmovými nadšenci.

Autor textu: Jiří Sochorek