Byl pozdní večer, první máj... a lid byl unaven z mávání v průvodu. První květen je pro nás dnem hned dvou svátků, na první pohled úplně rozdílných. Svátky práce a lásky ale jdou tak trochu ruku v ruce. Jeden coby pragmatická oslava pokroku, druhý jako výjimečný den snílků a romantiků.
Komunistický svátek s americkým původem
Se Sovětským svazem na věčné časy! Vylepit výzdobu do oken, připravit mávátka, potkat se se spolužáky, kolegy, sousedy. Prostě se ukázat, odškrtnout si účast a poslechnout si pár prohlášení z tribuny. Když se řekne oslavy Svátku práce, málokdo si vybaví něco jiného. Přitom samotný svátek je mnohem starší než naše průvody. A hlavně světový! Tato komunisty tolik oslavovaná událost nemá původ nikde jinde, než v kapitalistickém USA.
V Chicagu 1. května roku 1889 stávkovaly tisíce dělníků za lepší pracovní podmínky a kratší pracovní dobu. Jejich protesty byly později násilně potlačeny, mnoho lidí bylo zraněno a několik jich zemřelo. Jako připomínku této události tak následující rok začaly některé státy slavit Svátek práce. Hned první ročník oslav proběhl 1. května 1890 i v Praze na Střeleckém ostrově.
Vlaječku do ruky a hurá do průvodu
Svátek práce jako takový je u nás oficiálně zavedený od roku 1925, největší slávy se mu ale dostalo za komunismu. Propaganda využila honosných oslav, na nichž byla účast de facto povinná. Kdo se nenechal vidět s mávátkem nebo nevyvěsil doma vlajku, mohl mít problém v zaměstnání i škole. Dnes je pro nás Svátek práce především dnem volna. Každý jej může oslavit, jak sám uzná za vhodné. Ideálně ne prací.
Ne Valentýnu! Ať žije Mácha!
Tohle my Češi asi neradi uslyšíme... ale náš První máj je v podstatě speciální moderní výmysl oproti "tradičnějšímu" Valentýnu. Ano, je to tak. Valentýn si to u nás ale pokazil svou přehnaností a přeplácaností, na tu my moc nejsme. Ve skutečnosti je to ale svátek vycházející z postavy církevního světce Valentýna, slaví se v zahraničí od dob středověku. A kdyby dnes nebyl v každém letáku z Lidlu, možná bychom jej měli i rádi.
Oproti tomu "Máchův máj" jsme si vymysleli sami až někdy na začátku 20. století. Když to hodně zjednodušíme - líbila se nám básnička a romanticky tragická smrt jejího autora. Přirozeně jsme se proto začali líbat pod rozkvetlými stromy, protože těch bylo na jaře na Petříně habaděj.
Spojitost básně a Máchy se svátkem je relativně nová, květen byl ale měsícem lásky odpradávna. Ještě před Hynkem, Vilémem a Jarmilou tady totiž bylo stavění a hlídání máje, spojování domů milenců cestičkami z vápna a malování bílých srdcí na vrata.
A jak je to se svátky dnes?
Hodně lidí má tendence Svátek práce zatracovat. Za to můžeme poděkovat naší komunistické minulosti. Samotná podstata svátku přitom nemá s propagandou co dělat. Jde o oslavu práce jako takové, lidského odhodlání, pokroku, spolupráce... a to bez politického podtextu.
Svátek zamilovaných je oproti tomu dnes pořád populární, a to i díky svému "souboji" s Valentýnem. Kromě pusy pod třešní se ale málokdo účastní dalších tradic. Ty proto přežívají jen díky vzácným, ale na některých místech dosud udržovaným vesnickým zvykům. A za jejich zachovávání děkujeme.